Typografické zásady/pojmy

Jak správně psát autorská a ochranná znaménka? Jak správně psát copyright?

© , ®, ™, ℠

• TradeMark ™ toto označení se užívá u neregistrované ochranné známky. Píše se za slovo bez mezery písmeny TM v horním indexu. (zkratka pro psaní Alt + 0153)
• ServiceMark ℠ označení Service Mark označuje neregistrovanou ochrannou službu. Označuje se písmeny SM v horním indexu hned za slovo bez mezery. Užívá se především v USA
• Registered® je ochranné označení, která nás informuje, že předešlé slovo či symbol je registrovaná ochranná známka. R v kolečku se píše na střed řádku za slovo bez mezery, popřípadě v horním indexu. Obě varianty jsou možné. (zkrakta pro psaní je Alt + 0174)
• © Copyright označení autorských práv. Píše se před jméno majitele práv a je odděleno běžnou mezerou. (zkratka pro psaní je Alt + 0169, na MACu Option+G)

Jak správně psát v českém jazyce pomlčku, tildu a spojovník?

-, –, ~, —,

Pomlčka je v textu hojně užívaná vodorovná čárka. Tato čárka existuje na klávesnici ve třech variantách. Každá varianta má zcela rozličné užití a je třeba dát pozor na správnou volbu daného znaku.

• Klasická krátká čárka (na klávesnici vpravo dole) je spojovník, nikoli pomlčka -. Spojovník je výrazně kratší než pomlčka. Používá se pro dělení, nebo spojování slov. Vždy bez mezer.
• Běžná pomlčka se nazývá en-pomlčka (píše se Alt+0150 na Mac Alt+spojovník, v běžném textovém editoru můžete psát krátký spojovník, který je na klávesnici a pokud bude spojovník psán z obou stran s mezerami, textový editor automaticky zamění spojovník za en-pomlčku) –. Pomlčka je výrazně delší než spojovník. Píše se při přestávce v textu, vždy s mezerami z obou stran. Může být na konci řádku, nikoli na začátku. Pomlčka také může nahrazovat uvozovky u přímé řeči. Na začátku řádku tak musí být odsazena. Od prvního slova je oddělena pevnou mezerou. Užívá se také ve významu od–do či a–až bez mezer. Pak nesmí na konec ani začátek řádku. Pokud není možno jinak, nahradí se slovním výrazem. Název en je odvozen od "půlčtverčíku" tj šířka písmene n >>
• Dlouhá pomlčka, také em-pomlčka (píše se Alt+0151 na Mac Alt+Shift+spojovník), může se užít stejně jako krátká en-pomlčka. Je třeba ale zvolit jednotně buť en, nebo em pomlčku. Možné jsou obě varianty. Em-pomlčka se běžně užívá v americké typografii. Užívá se bez mezer. Velikost Em-pomlčky je odvozena od "čtverčík" viz níže >>
• Tilda - tedy vlnovka ~ (píše se Alt+126) může se použít místo pomlčky v případě značení opakování výrazu.
• Běžně oddělujeme pomlčku z obou stran mezerami. Oddělujeme takto část projevu, vyjádření rozsahu nebo přestávky v řeči, také pro uvození přímé řeči a vyjádření celého čísla v pěněžích částkách.
• En i Em pomlčka může zastávat odrážku ve výčtu.
• Příklady: Sparta–Slávie, ale Karlovy Vary – Uhříněves.
• Hanzelka–Zikmund, ale J. Hanzelka – M. Zikmund.
• Vyjádření rozsahu: Praha–Brno, ale Praha – Ostrava-Poruba
• 1938–1945, otevřeno od 8–18 hod.
• 1.–5. 10. 2018
• Příklad spojovník: e-mail, on-line, ISBN 978-1-4739-1214-4

Jak správně psát závorky? Jaký je rozdíl mezi závorkami?

( )

Závorky užíváme pro oddělení vložených výrazů. Obsah závorek se píše bez mezer. Mezerou se oddělují od okolního textu. Pokud je závorka na konci věty pak se tečka či čárka píše hned za závěrečnou závorku bez mezery. Pokud závorka obsahuje celou větu, pak se tečka píše před koncovým znakem závorky a obsah závorky začíná velkým písmenem. Pokud potřebujeme vnořit závorky do závorek, volíme jiný typ závorky. V citacích s uvedením jména autora se autor uvádí v závorkách, pokud je jméno autora na stejném řádku, poud jméno autora je samostatně na novém řádku, závorka se nepíše. Tečka v tomto případě může být až za závorkou, nebo před, obojí je správně.

• (Kulaté) běžně používané v textu a matematice. Zkratka pro psaní Alt+40 a Alt+42
• [Hranaté] užívají se především pro označení výslovnosti, bibliografické citace, programovacích jazycích. Zkratka Alt+91 a Alt+95
• {Složené} především v matematice či programování. Zkratka Alt+123 a Alt+125
• Další méně používané jsou 〈Lomené〉, <Špičaté>, |Svislé|, alternativně se dají použít lomítka /.../ či pomlčka –...–

Jak správně psát dvojtečku?

:

V běžném textu vyjadřuje dvojtečka následující výčet, přímou řeč, citace. Píše se za předchozí slovo bez mezery, následuje vždy mezera. Dvojtečka jakožto dělítko v matematickém výrazu, nebo poměr stran, či vyjídření měřítka, pak se odděluje vždy mezerou z obou stran. Ovšem pokud zapisujeme skóre v zápase nebo čas, pak píšeme vždy bez mezer. Následuje-li po dvojtečce celá věta, pak můžeme větu začít jak velkým tak malým písmenem.

• Ve třídě se našla: cvička, trenky, třídní kniha.
• Jméno a příjmení: Carol Pifková
• Kuchařka zvolala: „Oběd!“
• 10 : 5 = 2 (deset děleno pěti)
• 1 : 250 (jedna ku dvěstěpadesáti)
• 1:2 (Sparta–Slavia)
• 13:50 (čas, časový údaj ve sportu 1:25:10,25)

Skupina znaků kam patří dovjtečka dále pak otazník, vykřičník, středník. Tato skupina znaků by se při sazbě měla oddělovat od slova zůženou mezerou. Běžně v digitální sazbě tuto podmínku splňuje již font automaticky a tak oddělení bez zůžené mezery není chyba.

Jak správně psát v českém jazyce tečku?

. …

Obecně v textu chápeme tečku jakožto ukončení. Popřípadě oddělení.

• Tečka se píše na konci věty, souvětí bez mezery, následována mezerou.
• Tečku nepíšeme pokud se jedná o: nápisy, popisky, nadpisy článků, nápisy na plakátech, graficky vymezený texkt atd.
• Položky v seznamu, výčtu. Pokud text obsahuje položka ze seznamu jakožoto celou větu, je na začátku velké písmeno a končící tečka. Pokud text obsahující položku ve výčtu začínající malým písmenem, pak ukončujeme položku čárkou nebo středníkem. Tečkou pak ukončujeme celý výčet.
• Datum a čas - tečkou oddělujeme jednotlivé číslice data a času takto: 1. 2. 2018 (ovšem při dvoumístném zápisu s nulou se mezera nedělá: 01.02.2018) v 18.30 hodin. Nebo takto: 10. prosince 2018
• Tečka a číslovky: za číslicí označuje řadovou číslovku 3. = třetí, 22. = dvacátýdruhý, XX. = dvacáté. Ve 3. hoidně = třetí. V 5. části = páté atd.
• Tečka a peněžní částky: tečkou můžeme odělovat vždy skupinu tří číslic pro lepší orientaci v částce. Příklad: 88.000.000 Kč (osmaosmdesát milionů)
• Jak se píše tečka a závorka. Jestliže je text v závorce samostatná věta, tečka se píše uvintř závorky. Jelik obsah závorky součístí věty, tečku píšeme až za závorkou. V případě citace, kde je autor uveden na konci citace v závorce je možný zápis obojí. Tedy buď tečku až za závorkou se jménem, nebo před závorkou se jménem autora.
• Jak správně psát tečku za zkratkou. Pokud končí zkratka souhláskou tečku píšeme. Pokud končí zkratka samohláskou tečku obvykle nepíšeme (jedná se o zkratky kontrakční typu: ccz, ca, pí a tak dále)
• Tečka za zkratkou na konci věty - příklad pokud je zkrata atd. na konci věty píšeme pouze jednu tečku, dvě tečky za sebou v českém jazyce neexistují.
• Tři tečky na konci věty píšeme buď třemi samostatnými tečkami, nebo speciálním znakem Alt+0133. Od slova se oddělují zůženou mezerou.
• Vyjímky v matematice a počítačovém jazyce se běžně užává tečky bez mezer. Dále pak často užívané "viz" nejedná se o zkratku, ale o rozkazovací způsob slova vidět, tečku nikdy nepíšeme.

Jak správně psát v českém jazyce čárku?

,

Čářka v češtině píše hned za poslední slovo a následuje vždy mezera. Pokud za čárkou následuje další znamenko jako dvojtečka atd. píšeme druhé znaménko hned za bez mezery.

• Čářkou oddělujeme věty a souvětí.
• Čářkou oddělujeme několikanásobné větné členy.
• Čárkou oddělujeme části do věty vložené nebo připojené.
• Čářkou oddělujeme desetiné místo.

Jak psát čárku v oslovení?:

• Čárkou oddělujeme vždy oslovení, pokud se oslovení nachází v textu. Pokud se ovšem nejedná o pozdrav. (Dámy, prosím o klid. Máte, Pavle, něco k proclení?)
• Za jednoslovným pozravem čárku psát nemusíme. Jedná se o oslovení spojené s pozdravem. (Ahoj Adame, jak se máš?)
• Za víceslovným pozdravem čárku vždy píšeme. (Dobrý den, Honzo, jsme rádi...)

Jak správně psát v českém jazyce uvozovky?

„ “

Uvozovky odlišují učitou část textu věty a to buď přímouřeč, citát, název, výraz cizí, či ironícký, výklad významu a podobně. Uvozovky se píši vždy přímo k textu, který uvozují bez mezer. Pokud je možné text uvodit jiným způsobem, třeba kurzívou, je lepe uvozovky jinak díky své mnohovýznamovosti.

Uvozovky mají narozdíl od ostatních znamének různé varianty. Existují dvojté, jednoduché a boční neboli francouzské a také jednoduché boční. Jednoduché uvozovky se užívají především v případě, že potřebujeme uvozovky vložit do textu, který je již v uvozovkách dvojitých. Nesmí ale takto vzniknout uvozovka trojitá. Tedy že by na konci byla uvozovka jednoduchá hned následována dvojtou. Je třeba dvoje uvozovky hned za sebou oddělit krátkou mezerou. V češitě na rozdíl od angličtiny se odlišují uvozovky přední a zadní.

• Pokud je v uvozovkách celá věta, nejdříve píšeme tečku za větou a až pak uvozovku - takto."
• Pokud není vnořený citát, přímá řeč jako celá věta píše se na konci nejrpve znaménko ukončení citace a až pak tečka ". (Říkával, že "vše bude dobré".)
• V češtině můžeme uvozovky nazývat dle tvaru na 99 počáteční a 66 koncové dvojité.
• Zkratky českých uvozovek:
  „ levá dolní (Alt + 0132, Mac Alt+Shift+N)
  “pravá horní (Alt + 0147, Mac Alt+Shift+H)
• Zavěšená znaménka - uvozovky, ale i ostatní interpunkční znaménka mohou být "zavěšená". Jedná se o typ sazby, kdy při textu zarovnaného do bloku na konci řáků znaménka vyčuhují ven, tak aby samotný text byl exaktní blok.

Jak správně psát v českém jazyce apostrof neboli odsuvník?

’ také '

Odsuvníkem v češtině naznačujeme vypuštění hlásky na konci slova (v poezii: „Láskypln leh’ dívce k nohám“). Ve starších textech také: Ty ji může být Ty’s. Odsuvník píšeme vždy hned za slovo místo vypuštěných písmen, popřípadě na začátek. V cizích slovech označuje tzv. Elizi tedy zkracuje člen slova příklad: d’Artagnan. V angličtině také přivlastňovací způsob: Pavel’s tedz Pavlův. Značí se znaménkem jako čárka, ale posunutým do horní kurzívy.

Nelze zamětin za českou čárku nad písmenem (´), popřípadě českou, jednoduchou horní uvozovku (‘). Tyto symboly jsou zcela odlišné.

Existují dva typy:
1. Typografický pro běžný text, píše se zkratkou Alt+0146 (Mac Alt+j). Vypadá jako malá devítečka nahoře a je identická s americkou horní, jednoduchou uvozovkou. ’
2. Především v programovacích jazycích se používá apostrof jako jednoduchá kapka v horní kůrzívě, píše se Alt+039. '

Jak správně psát v českém jazyce čísla a číslovky?

1, 2, 3… a I, V, X, L, C, D, M

Číslice chápeme dovjího typu - arabské tj. 1, 2, 3… a římské: I, V, X, L, C, D, M

• Zápis arabských čísel člení do trojic. Př.: 6 850 800 km.
• Při zápusu peněžní povahy můžeme pro přehlednost nahradit mezeru běžnou tečkou 666.852,18 Kč.
• Pokud zapisujeme pouze čtyřciferné číslo, můžeme i bez mezery. Pr.: 4000 let.
• Letopočty nikdy nedělíme 1978.
• Před ani za desitinou čírkou mezera nikdy není. 2,15
• Pomlčka zastupuje dvě nuly: 50,– Kč = 50,00 Kč
• 10 °C = deset stupňů / 10° = desetistupňový
• 10 % = deset procent / 10% desetiprocentní
• 5 metrů / 5metrový
• 14 dní / 14denní
• 1 ‰ = jedno promile
• 1 km = jeden kilometr / 1km jednokilometrový
• Osmnáctiletý = 18letý
• Nikdy číslice neskloňujeme a tedy: V 18 letech. Nidky ne 18ti...
• správně vypývá z kontextu a tedy: 10násobné zvětšení
• 10hodinový = desetihodinový
• Do 16 let nepřístupný. Nikdy nepíšeme 16ti !
• Čas správně takto: 16:30:10,1 (popřípadě 16.30 také možné)
• Datum takto: buď 1. 2. 2012 s mezerou, nebo 01.02.2012 nebo 2010–10–10 nebo 10/10/2010
• pokud píšeme měsíc slovně, pak vždy mezera 6. listopadu 2016
• Číslovky násobné: můžeme psát: třikrát = 3krát
• Číslovka řadová: druhý = 2.
• pro početní úkony vždy odělujeme čísla a symboly z obou stran mezerou: 5 + 1 = 18 :)
• v textu 852 píšeme osm set padesát dva (pouze složenky a podobně píšeme dohormady)

Jak správně psát v českém jazyce lomítko?

/

Šikmé dělítko v textu naznačuje alternativu, dělení, zlomky, grafické oddělení výrazů, v prostředí internetu a programování, může se použít pro výčet atd. Existuje také "zpětné lomítko" v opačném směru. Má ale zcela jiný význam, především v programovacích jazycích.

• Obyčejně bez mezer:
• tel/fax 257642
• 45 km/h
• 1/2 litru
• záhlaví/zápatí
• Při výčtu, kde jsou jednotlivé položky víceslovné píšeme mezery. (hrušky / zelená jablka / borůvky)
• Při psaní poezie verš oddělujeme lomítkem, sloky dvěma. Mezery píšeme z obou stran.
• V odborné texut také: a/nebo tedy předpoklad alternativy, vždy bez mezery.
• Informační tabule - grafické zkratky. Příklad: Bystřice n/P
• Gendrové vyjadřování: Student/ka, byli přijati / byly přijaty.
• Rodné číslo 781207/4800
• Pokud lomítko na konci řádku, podle nové normy se na začátku dalšího nemusí opakovat, dle dřívější normy se opakovat muselo.

Velikost písma pro tisk?

↕ABC

Velikost písma v tištěné podobě/sazbě. Vzhledem k tomu, že zásoby písem (kovové odlitky) v tiskárnách se rozšířil dřív než byl zaveden metrický systém, zůsalo nám zavedené historické měření velikosti písem. Základní měrné jednotky jsou dvou typů. Jeden francouzský vycházející z pařížské stopy. Jedná se o tzv. Didotů systém značený jako bod, zkartou (b). Kde 1b =  0,3759  mm při pokojové teplotě. Druhý systém nazývaný Pica je angloamerický (také nazýván monotypový) vycházející z anglické stopy značí se zkratkou (pt). Měrnou jednotkou je zde také bod–point kde 1pt = 0,3528 mm.

• 1b (také 1˙) = 0,3759mm – Didotův měrný systém (0,376 065 mm), 12b = 1 cicero = 4,513mm
• 1pt = 0,3528mm, Pica [pajka] systém – angloamerický "monotypový dle strojů Monotype" systém, 12pt = 1 pica = 4,23 mm

• "kuželka" jedná se o prostor kolem písmene/znaku, který se započítává do velikosti samotného písma. Dříve se jednalo o velikost kovového odlitku, ze kterého vystupuje reliéf písmene. Z toho je odvozena "světlá výška" písmene, tedy výška samotného písmenka se vším všudy včetně dotahů a "střední výška" písmene, kde je započítán pouze tělo minusek (malých písmen)
• "stupeň" jsou u písma ustálené názvy základních 18velikostí běžně užívaných v sazbě př.:
• NONPAREILLE = 6b = 2,256mm (slovníky, vzorce)
• PETIT = 8b = 3,009mm (někdy u knižní a časopisecké sazby)
• BORGIS = 9b = 3,385mm (běžná časopisecká sazba)
• GARMOND = 10b = 3,76mm (běžná knižní produkce, podle Clauda Garamonda *1499 †1561)
• CICERO = 12b = 4,513mm (dětská literatura, větší knihy, dle prvního tisku Ciceronových spisů od Petra Schaffera)
• "čtverčík" označený zkratkou "em". Výše uvedené velikosti písma/kuželky jsou pouze výšky písma, nejedná se o šířku písma. Šířka písma závisí na počtu "units" jednotek. Zde platí, že "čtverčík" je rozměr čtverce jehož výška kuželky je shodná s šířkou. Tj. poku máme kuželku (velikost) písma 12b, pak čtverčík = 12x12b. Vycházíme tak z písmene velké M, jehož kuželka (velikost včetně okrajů) vždy vychází do formátu čtverce oproti jiným písmenům sady. Odtud označení "em". Platí tedy, že 12b velké písmeno M rozdělíme na 12 vertikálních částí - units tedy unitků :). Jedná se tedy o 12-units-to-the-em tj. 1/18 velikosti písma. Každé písmeno má pak přiděleno různý počet unitků dle odlišné šířky znaku.
• proporcionální písmo = je tedy písmo, jehož šířky písmen (počty unitů) se liší v závislosti na šířce písmene. Šířkou znaku se řídí i šířka kuželky.
• neproporcionální písmo = šířka zanku je stejná u všech znaků, dle nejšiřšího písmene. Pro správné pochopení se jedná kupříkladu o text napsaný psacím strojem, kde je posun po otisku písmene vždy stejný. V počítačovém prostřdí je takovýto kupříkladu font Courier.

Velikost písma pro web?

↕ABC

Velikosti písmen v digitálním – webovém prostředí. S rozvojem digitální typografie se logicky rozšířili nové měrné jednoty písma, které také logicky vychází z běžných měrných jednotek, tedy mm, cm, palců. Problém je však v rozlišení různě kvalitních minitorů. Musí se tedy brát v potaz, že čím vyžší kvalita monitoru znamená větší množství pixlů na 1 palec. Tedy velikost textu je v digitálním prostředí zcela relativní. Následující údaje jsou tak přibližné, v běžném zobrazení 96px na palec.

• "Pixels"označované zkatkou px. Běžná měrná jednotka velikost písma v prostředí internetu. Velikost se tak měří pixlem, tedy nejmenším zobrazovacím bodem monitoru. U každého monitoru ve vlastnostech naleznete údaj o rozlišení, tedy počtu pixelů na palec. Mnohdy si toto nastavení můžete upravit v nastavení monitoru (dpi). Platí tedy, že čím kvalitnější monitor máte, tím věžší hustota pixlů a tedy tím se dané písmo zobrazuje menší. Aby tedy nedošlo k nečitelnosti běžného textu u super kvalitních monitorů, počítačové systémy u těchto monitorů automaticky běžný text zvětšují. (Windows/Nastavení/System/Displey/Advanced Scale Settings, nebo můžete použít zkratku Ctrl a zároveň stisknout + nebo - nebo 0 pro základ, dále pak v nastavení prohlížeče v Nastavení/Vzhled/přiblížení–oddálení/Velikost písma...)
  
• "Absolutní jednotky" takto se v prostředí internatu nazývají běžné jednotky odvozené od mm, cm, a placů. Přibližná velikost je pak následující (pro 96dpi):
• 1mm, milimetr = 3,78px (pixlu)
• 1cm, centimetr = 37,8px
• 1in, inch (palec) = 96px
• 1pt, points (b) = 3pt = 4px
• 1pc, picas (pt) = 16px

• "Relativní jednotky" jedná se o jednotky em, ex a %. Velikost jednotky em, ex je v závislosti na aktuální nadřazené velikosti písma celého dokumentu.
• em = výška jednoho řádku (pokud chce kupříkladu aby obrázek byl velký jako 3 řádky textu zadáte velikost style="height: 3em"
• ex = výška malého písmene x
• ch = šířka číslice 0 (u formulářů, či neproporcionálních písem)
• rem = vyjařuje jednotku em kořenového prvku, tj šířka písmene M v základu písma. Tento zápis umožňuje ovládat velikost textu bez vlivu ostatních nadřazených formátování!
• % jedná se o zápis, kdy chceme odlišit velikost písma od základu v procentech. Má plusové i mínusové schopnosti. Odvozuje se běžně od rodičovského elementu, či z výšky a šířky stránky.

Jak správně citovat?

kniha/monografie

Odborný text se od běžného liší právě důsledným citováním, či parafrázováním zdrojů a to jak tištěných, webových, tak filmových. Vypsání bibliografických citací v textu je zakotveno v autorském zákoně (č. 121/2000 Sb.) a jeho porušení je tak trestné. V odborném textu obecně, běžně u vysokoškolských prací, je tedy striktně nutné odlišit text/obrázek/fotografii/graf atd., který je vytovořen, vymyšlen samotným pisatelem práce a text nebo myšlenka, která je převzatá odjinud. Jedná se o zásadní problematiku psaní odborného textu a je nutné zvláště v dneší "masové" době brát citace vážně. Přesné citování upravuje několik norem, základní ze které vycházíme je mezinárodně platná ČSN ISO 690.

Citujeme vždy, pokud převezmeme doslovně celou část textu/věty popřípadě myšlenku a to i pokud se tato věta/text týká všeobecně známých faktů. Doslovné plagiátorství je snadno prokazatelné softwarovou kontrolou textu, která je dnes běžně dostupná na všech univerzitách a knihovnách. Citace umožní komukoliv, kdo se seznamuje s Vaší prací, dohledat dokument, ze kterého jste čerpali. Nezapomňte, že nutností je citovat i pokud vycházíte z vlastního díla, které jste dříve napsali – "autocitace". Množství citovaného textu není nijak regulováno, ovšem v běžné kvalitní odborné práci by přímé citace neměli přesáhnout 10% z celkového objemu.

Samotná citace se skládá ze těchto složek:

• Označení doslovně převzaného textu v práci, kterou píšete (tzv. Přímá citace). Takovýto text píšeme kurzívou a nebo v "uvozovkách". Pokud citujeme text z anglického zdroje, text sami přeložíme a pod čarou pak uvedeme přesné znění v angličtině. Pokud se jedná o volně přeformulované myšlenky jiného autora - (tzv. Parafráze) takovýto text odělujeme novým odstavcem.
• Detailní popis knihy, kde uvádíme veškeré dostupné informace o díle (tzv.Bibliografické citace) musí vypadat přesně jak je zde uvedeno. Pořadí a oddělování jednotlivých údajů pomocí čárek, teček a dvojteček je zcela striktní a musí být dodržováno naprosto přesně. Tato bibliografická citace se uvádí buď na závěr celého dokumentu nebo na konec stránky dle pravidel níže. Bibliografická citace musí vypadat následovně:
  
  Příjmení, jméno tvůrce. Název: podnázev. Vedlejší název. Vydání. Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování. Název edice a číslování. Standardní identifikátor ISBN. Poznámky.
  
  pokud je kniha digitalizována uvedeme před poznámkou „Dostupné také z: www.cesklaves.cz, popřípadě CD atd.."
  
  Pokud se jedná o překlad, překladatele uvádíme za číslo vydání jakožto "dalšího tvůrce" následovně:
  
  SHAKESPEARE, William. Zkrocení zlé ženy. Vyd. 2. Přeložil MARTIN HILSKÝ. Brno: Atlantis. 2011. ISBN 978-80-7108-322-1.
  
  Existují tři způsoby (systémy) formátování takto zapsané citace. Zvolíme jeden a ten použijeme v celé práci. V hranatých závorkách [ ] uvádíme údaje u kterých si nejsme zcela jisti, opravné a dopňující ifnormace.
  
  
• Harvardský systém – do kulaté závorky hned za citovaný text uvedeme (příjmení autora, rok vydání, stranu ve fromátu: s. 15). Tečku konce věty uvedeme až za závorkou. Následně na úplný konec dokumentu vytvoříme část s názvem "Seznam použitých zdrojů" v této části následně vypíšeme detaily daného zdroje. Pokud je stejnojmených zdrojů víc, značí se a,b,c.. za rok vydání bez mezery. V této závěrečné části práce uvádíme všechny zdroje seřazené abecedně dle příjmení prvního autora, seznam číslujeme. Příklad:
  
  Expresionistická architektura vycházela mj. ze secece (Koch, 1998, s. 383).
  –––––––––––
  + na konec dokumentu kapitlola s názvem: Seznam použitých zdrojů:
  
  1. Koch, W., 1998. Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. 2. vydání. Praha: Ikar. ISBN 80-720-2388-8.
  
  Jak citovat citaci? Pokud chceme citovat již citované, pak následně:
  „Architekti, sochaři, malíři se musí vrátit k řemeslu" (Gropius, 1919 citovaný Kochem, 1998, s. 383).
  
  Pokud je autorů více pak následovně:
  (Gropius, Schlemmer a Albers, 1919).
  
  Pokud je autor již zmíněn v textu, do kulaté závorky se hned za jeho jméno uvede rok a strana, jméno autora se do závorky neduplikuje!
  
  
• Systém číselných odkazů – v tomto systému za citovaný text, který je kurzívou či "v uvozovkách" uvedeme číslo a stranu. Toto číslo uvedeme buď do (kulaté závorky), [hranaté závorky] nebo horního indexu. Velmi důležité zde je, že pokud citujeme ze stejné knihy vícekrát, vždy uvádíme stejné číslo odkazu.
  
  Expresionistická architektura vycházela mj. ze secece (21, s. 383).
  –––––––––––
  Následně v seznamu bibliografických citací na konci dokumentu jsou záznamy řazeny dle pořadí v jaké se vyskytly v textu:
  
  21. Koch, W., Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. 2. vydání. Praha: Ikar. 1998. ISBN 80-720-2388-8.
  22. ... atd.
  
  Citování citací uvedeme původního autora již v samotném textu a odkazujeme na literaturu, kteoru jsme použili. A tedy následovně:
  Gropius ve své knize píše, že „Architekti, sochaři, malíři se musí vrátit k řemeslu" (22, s. 383).
  Na konec pod číslo 22 uvedeme knihu, kde jsme Gropioúv citát nalezli.
  
  
• Systém průběžných poznámek přímo v textu – tento systém je u vysokoškolských prací nejběžnější a my ho doporučujeme. Je přehledný. Za citovaným textem uvedeme pořadové číslo. Běžně v horním indexu, ale také může být číslo v kulatých či hranatých závorkách:
Expresionistická architektura vycházela mj. ze secece 1.
–––––––––––
+ ve spodu strany, kde se citace objevujevuje vytvoříme čáru a pod čarou uvedeme očíslované bibliografické citace, které se na straně vyskytují. Údaj o straně kde se citát vyskytuje uvedeme v poznámce, tedy jako poslendí udaj. A tedy pod čarou:
–––––––––––
1. Koch, W., Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. 2. vydání. Praha: Ikar. 1998. ISBN 80-720-2388-8. S. 25–26.
zde pod čarou může být i kratší verze pokud je plná verze na konci soupisu literatury a tedy:
1. Koch.  Evropská architektura. S. 25–26.

Na konci dokumentu pak abecedně do samostatné kapitoly "Soupis literatury":
Koch, W., Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. 2. vydání. Praha: Ikar. 1998. ISBN 80-720-2388-8.

Citování citací uvedeme původního autora již v samotném textu a odkazujeme na literaturu, kteoru jsme použili. A tedy následovně:
Gropius ve své knize píše, že „Architekti, sochaři, malíři se musí vrátit k řemeslu" (1).
Pod čarou a na konec dokumentu pak uvedeme pod číslem 1. knihu, kde jsme Gropioúv citát nalezli.

Upřímě řečeno pravidel je tolik a některá se kombinují, že občas vzniká zmatek obzvláště v atypických příkladech atd.. Smyslem celého je dohledat zdroj, ne přesně interpertvat normu. Pokud si nejste jisti uvďte údaj v hranatých závorkách. Existují také online pomocníky, které bibliografické citace vytvoří za Vás podle kupříkladu ISBN čísla. Kupříkladu citace.com, ale dejte si velký pozor, nám se zdá, že citace.com mnohdy chybují, je třeba to přkontrolovat.

Jak správně citovat periodikum?

časopis

Pokud citujeme z časopisu, tedy článek v časopisu, pak jsou pravidla stejná jak uvedeno zde výše u citací z monografiií ovšem samotný tvar citace pak vypadá následovně:

Přímnení, jméno tvůrce příspěvku. Název příspěvku. Název periodika. Vedlejší název. Vydání. Místo publikování: Vydavatel, Datum publikování, Číslování roč. a číslo, Rozsah stránek příspěvku. Standardní identifikátor (ISSN). Poznámky.

Př.:
Tesař, Milan. ON!. Reflex. Praha: Ringier ČR, 10.09.2009, roč. XX. č. 37, s. 39–45. ISSN 086-6634

Pokud je článek i online, přidá se do kulaté závorky nakonec (Dostupné také: www.reflex.cz/on)

Jak správně citovat digitální zdroj?

online web, cd…

Základní podmínkou je uvádět typ zdroje dat a to do hranatých závorek :

• [on-line]
• [CD]
• [DVD]
  
• [Blu-ray disk]
• [fotografie]
• [grafika]
• [on-line mapa]
• [Braillovo písmo]
• [notový zápis]

1
Přímnení, jméno tvůrce příspěvku. Název příspěvku. Název periodika. Vedlejší název. Vydání. Místo publikování: Vydavatel, Datum publikování, Číslování roč. a číslo, Rozsah stránek příspěvku. Standardní identifikátor (ISSN). Poznámky.

Př.:
Tesař, Milan. ON!. Reflex. Praha: Ringier ČR, 10.09.2009, roč. XX. č. 37, s. 39–45. ISSN 086-6634

Pokud je článek i online přidá se do kulaté závorky nakonec (Dostupné také: www.reflex.cz)