Historie klávesnice

VZNIK QWERTY

Začátkem roku 1874 přicházejí Christopher Latham Sholes a James Densmore s rozložením klávesnice QWERTY. V té době již Sholes prodal svojí část patentu na psací stroj společně s rozvržením QWERTY spol. Remington. Densmore si svou polovinu patentu prozíravě ponechal. Přesto stále pracovali na zdokonalení stroje. Samotný vznik není ale oficiálně zdokumentován. Na začátku bylo několik verzí, první klávesnice dvouřadé byly abecedně seřazené s čísly. Až další verze měla rozdělené klávesy do 4 řad a doplnila se základní interpunkční znaménka.

QWERTY rozložení z roku 1878 - bez čísel 0, 1 místo toho písmanka o a i.

Proč se právě rozložení klávesnice QWERTY kterou následně vyráběla spol. Remington začala masově užívat v konkurenci mnohých dalších? Údajně druhá veze Remingtoů s QWERTY byla dostatečně odolná, aby se prodalo větší množství. Společnost neprodávala jen stroj, ale zároveň, velmi levně, kurz psaní. Díky tomu se rozšířilo psaní právě na QWERTY a vznikla tak poptávka ve firmách po tomto rozložení, jelikož zaměstanci byli na toto rozložení vyškoleni.

Obecně se praví, že při vývoji se Sholes a Densmore snažili rozložení dát tak aby mezi nejčastěji používaná dvě písmena v angličtině vložili méně používané a tak zpomalili psaní. Údajně z důvodu zasekávání stroje při příliš rychlých úhozech zasebou. Ale není to nijak doloženo. Jiná studie říká, že testování klávesnice probíhalo především u telegrafických operátorů. Šlo o to aby rychlost psaní byla srovnatelná s rychlostí příjmu Morseova kódu. Nešlo tedy o to je zpomalit ale využít připomínek právě telegrafických operátorů, kteří u některých písmen, která jsi sou v morseovce podobná, chvíli čekají na další, než je napíšou, aby si byli zcela jisti. A tak tyto písmena jsou u sebe?

Mimo to Sholes a Remington asi nebyli ohledně rozložení kláves až tak uplně upjatí, o čemž svědčí i to, že si písmenka názvu svého stroje "typwriter" umístili do prvního řádku klávesnice. Opět údajně z komerčních důvodů, tak aby při prodeji, prodejci zvládli toto slovo napsat na ukázku rychle a stroj se tak lépe prodával. Ať už to bylo tak nebo onak, jasné je, že žádný z těchto požadavků - parametrů se zcela neslučuje s potřebami a užitím současných klávesnic. Roku 1888 rozložení QWERTY vyhrálo soutěž v rychlosti psaní a tak bylo na konferenci v Torontu zavedeno jako standardní.

Sholes ale s QWERTY nebyl spokojen a nadále v této oblasti pracoval a tak ještě před svou smrtí přišel s novým, dle něj efektivnějším rozložením, to se ale bohužel již neuchytilo.

Sholesovo novější patentované rozložení, které se již do produkce nedostalo, což je prostě ohrmomná škoda. Dle nás by to takto mělo být.

QWERTY vs. QWERTZ?

A kde se tedy vzala QWERTZ? Evropské národy si koncem 19. století rozložení kláves upravovaly dle svých jazykových specifikací. Například Francouzi mění dokonce 4 písmenka oproti QWERTY a mají AZERTY. To by ani tak nevadilo, kdybychom nebyli součástí Rakouska-Uherska s úřední řečí němčinou. Protože QWERTZ je vynález německý. V němčině se skoro neužívá písmenko Y a tedy byl logický požadavek tuto klávesu na rozložení klávesnic u tehdejších psacích strojů odsunout na co nejméně dostupné místo, tedy na pozici klávesy Z vlevo dole. Psací stroje s rozložením QWERTZ se tedy dostali do všech zemí Rakouska-Uherska tedy i k nám.

Tuto problematiku dnes spravuje u nás Úřad pro technickou normalizaci. Aktuální norma ČSN 36 9050 "Rozložení znaků na české klávesnici pro textové a kancelářské systémy", která je platná od září 1994. Před tím byla do roku 1999 platná norma ČSN 17 8151 "Psací stroje. Klávesnice s latinkou. Česká s slovesnská mutace".

Paradox

Zvláštní ovšem je, že toto nastavení je stále platné a to i v zemích, které němčinu jako úřední jazyk již dávno nemají. A to i přes to, že změna takovéhoto nastavení není již věcí složitou - hardwarovou, ale jde pouze o dohodu mezi výrobci operačních systémů. Vzhledem k tomu, že CZ QWERTY je volitelnou možností u všech operačních systémů - nejde nám tedy o žádnou revoluci v psaní na klávesnici, ale puze o základní nastavení CZ QWERTY jakožto výchozí a CZ QWERTZ jakožto volitelnou. Nechceme tedy dělat nikomu naschvály a je nám jasné, že pokud někdo používá nastavení QWERTZ celý život, nechce již nic měnit. Naše snaha je především usnadnit práci s klávesnicí generaci našich dětí! Pokud se změnou souhlasíte navštivte podstránku PETICE a zde se můžete ke změně připojit.

REKLAMA:

Stručná historie vzniku a užívání původních psacích strojů a tedy i rozložení kláves na klávesnici

1440-1775

Trochu z historie – úplný evropský začátek tisku písmen spadá pod Gutenberga kolem roku 1440, nejde ale o stroj, ale pouze o sázení písmen a jejich otištění. Dalším stupněm vývoje je pak 1575 kdy Francesco Rampazzetto vytvořil "instrument na otiskávání písmen" - “scrittura tattile”. Zcela první patent ovšem patří až Henrymu Millovi (1683–1771). Brit, který pracoval jako vodní inženýr patentoval něco na způsob psacího stroje v roce 1714. Patent se jmenoval "Machine for Transcribing Letters", ale bohužel přesná podoboba stroje se nezachovala. Přístroj byl vynalezen především pro slepce. Další pokus v této oblasti kolem roku 1753 vytvořil němec Friedrich von Knaus, který vynalez stroj spíše opisovací. Tažení pera bylo zpřevodováno na dalších několik ruk a tak se text psaní množil. 1775 Wolfgang von Kempelen z Prešpurku dnes Bratislava navrhl stroj pro slepou vnučku Marie Teresie Marii von Paradis na psaní otiskem přes barvený papír. 1784 britský inženýr Jenkins sestavil také stroj na psaní.

Nejstarší dochovaný dopis psaný na psacím stroji hraběnkou da Fivizzano roku 1808 (zdroj: parisianfields.com)

1802-1808 Pellegrino Turri

Další dění se odehrálo v Itáli kde roku 1802 hrabě Agostino Fantoni vytvořil pasí stroj, který se jmenoval “ istrumento per scrivere ad occhi chiusi” neboli "stroj na psaní při zavřených očích" pro po nemoci oslepou sestru Annu Carolinu. Tento přístroj následně zdokonalil jeho přítel Pellegrino Turri di Castelnuovo Garfagnana, který se také považuje za vynálezce uhlového papíru, neboli kopíráku. Roku 1808 Fantoniho stroj vylepšil pro oslepou hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Pravděpodobně z lásky a potřeby možnosti intimní komunikace. Tento stroj ale pánové neměli potřebu patentovat a tak se dochoval puze konstrukční náčrtek, zato se ale dochvaly psané dopisy hraběnkou Fantoni, většinou milostného charakteru v archívech  Reggio Emilia. (zdroj: http://www.academia.edu/10874097/)

náhled na francouzský Proginův kruhový stroj na psaní 1833 (zdroj:http://bengar.com/blog/)

1810-1833

1810 stroj pro slepce od člověka Knie z polské Vratislavi. 1820 lesník z bádenska Drais vytvořil stroj který tiskl shora na posuvný papír, ale patent byl domítnut. 1827 italský vynálezce Pietro Conti představil Francouzské akademii věd dva přístroje pro rychlé psaní  "tacheografo" a "tacheotipo". 1829 američan William Austin Burt přichází s patentovaným strojem "Typographer", který ale neměl klávesnici a písmena se musela dopředu navolit. Psaní bylo tedy pomalé a stroj nenašel masového užití.. 1833 francouz Xavier Progin přišel s kruhovým strojem, každé písmeno je na háčku v kruhu a zmáčkne se směrem dolů na ležící papír, celý kruh se posune o jeden zub a tím se vytvoří další řádek.

1839 Decapoint, neboli raphigraphye. Braill a Foucauld

1839-1855

Dále pak 1839 Pierre Foucauld s přítelem Luisem Braillem přišli se strojem, který vyrýval dírkovaně tvar písmenek do papíru pro slepce. Stroj a pasní se nazývá Raphiografie. Tedy písmo, která se dá číst pohledem i rukou. Patentován v Itálii a tedy i dochován byl stroj, který vytvořil Giuseppe Ravizza roku 1855, vyrobilo se 17 kusů, ale nenašel se žádný výrobce, který by stroj začal vyrábět masově a tak zanikl. (zdroj:paolomarzi.blogspot.cz/2016/12/).

Patentovaný italský stroj Rivezza z roku 1855

1845

Roku 1845 američan, výrobce zbraní Charles Thurber přišel s praktickým již psacím strojem, kde se papír posouval válcem, shora dokola postavená písmena se pak zmáčknutím promáčkla na papír. Stroj se sice nikdy masově nevyráběl ale dochovala se již fotografie thurberova stroje. Rozvoj telegrafu urychlil rychlost psaní až na 130 slov za minutu a to významně přispěko k rozvoji potřeby psacích strojů..

Abeceda přenosného stroje Livernor 1863, složená z 6 kláves - znaků.

1856-1863

1856 další patent v této oblasti patří A. E. Beechovi, který mimo jiné přišle s prvními plány metra v N.Y. jejoh psací stroj již obsahoval klávesy pro úhoz prstem a barvící pásku. Také 1856 stroj Johna H. Coppera měl již otočný válec pro posun papíru. 1857 dalším vynálezcem v této oblasti byl Dr. Samuel W. Francis, jeho psací stroj vypadal jako klavír s černými a bílými klávesami. 1863 B. Livernor skládal všechna písmena abecedy z 6 kláves - znaků a tím zmenšil stroj.

Hallův patent z roku 1881, Hall Type and Write

1867-1870

1867 Thomas Hall vytvořil svůj Hall Type-Write Co., jedná se ale také o stroj indexový, kde se nejprve navolilo písmeno pomocí zpřevodovaného ukazovátka a pak se teprve nárazem tisklo, stroj ale zato měl první zarážky na konci řádků. Dalším vynálezcem pak byl dán celým jménem Hans Rasmus Malling Johan Hansen. 1870 přišel se strojem který vypadal jako ježek. Měl elektrický pohon pootáčení válce.

první stroj od Hanse Rasmuse s elektrickým pohonem.

1866-1867 Ch.L. Sholes

Ovšem jako první skurtečně masově rozšířený psací stroj se dá považovat stroj od zaměstnaneců tiskárny v Milwaukee Christopher Latham Sholes a jeho přítele Samuel W. Soule, kteří nejprve přišli s vynálezem stroje na číslování stran patentovaný roku 1866. Tento stroj ukázali Carlosu Gliddenovi právníkovi a amatérskému vynálezci který jim dodal investice. Další inspirací pro ně bylo seznámení se s návrhem psacího stroje "Pterotype" od Johna Pratta. Název typewriter pak převzali údajně z článku o Prattově stroji v časopise Scientific American. A tak se zrodil 1867 Typwriter. Stroj měl dvě řady kláves jako piano a číslice bez 0 a 1. Místo nich se používalo písmenko o a i. Skupina pak oslovovala investory až narazili na Jamese Densmorea z Meadvillu, který nadálku zakoupil podíl v patentu.

Prattův ne zcela úspěšný návrh stroje byl inspirací pro Sholese.

1873-1892 Remington and Sons

Soule a Gliddenov projekt opustili. Následně Sholes s Densmore oslovili stenografa Jamese O. Clephaneho, který při testování jejich stroj zcela zničil. Z chyb se ale poučili a s poznatky začali konstruovat dnes již běžný psací stroj. Oslovili firmu E. Remington and Sons aby jejich mechanik ověřil konstrukci, firma následně Sholesův podíl v patentu zakoupila 1873. Mimo společnost Remington roku 1884  J.B.Hammond začne vyrábět svůj psací stroj se dvěmi řadami kláves do půlkruhu. Samotný tisk probíhá natočením kulaté destičky s literami do směru tisku. Dalším patentem byl 1892 Stamford. Dále pak 1892 George Blickensderfer.

1884 Hammondův půlkruhový stroj se vyráběl v jeho vlastní továrně.

1889-1893 Underwood

Dalším výrobcem je v Evropě hamburská firma Guhl & Harbeck, která vyrábí svůj Cosmopolit. Stroj kde se pákou v půlkruhu zvolí psímenko a to je pak z gumové předlohy vymáčknuto na papír. 1889 Charles Spiro zdokonali stroj tak aby psaní jednotlivých písmen bylo přímo viditelné a pisatel tak věděl hned co píše. Stoje se prodávali pod značkou Visigraph od výrobce Federal. 1891 značka Fitch přišla se stroji kde kladívka byla zpřevodována tak aby byla až za válcem s papírem písmena tiskla shora. 1893+ H.L. a F.X. Wagner přicházejí postupně se sadou patentů na stroj, který je vlastně již běžným psacím strojem vyráběném Wagner Typewriter Company. Kladívka jsou již v půlkruhovém koši a zpřevodována k úderu na válec.

Underwood psací storj - klasika z Hartfordu v Connecticutu. "Se hodí do každé domácnosti" ou jéé

1893-1906

K patentu panů Wagnerů se dostal složitě přes soudní tahanice John Thomas Underwood a tak vznikla klasika. Jeden takový mám doma na půdě.. xi xi 1893 bratři Smithové se svou firmou Union Typewriter Company (dnes Smith-Corona) stali součástí uskupení společně s rivali Remington, Caligraph, Densmore and Yost. Tato unie bránila svá práva na "psací stroj". Jejich designer Carl Gabrielson pak navrhl 1. i 2. model L.C. Smith & Bros. masově produkovaného stroje. 1906 pak Rose Typewriter Company produkuje první skutečně přenosný typwriter. Společnost vykupjí Smithové a vzniká tak  Standard Typewriter Company.

Smith a bratři sériový psací stroj kolem 1900.

1904-1861

Od roku 1904 nabízí firma nejen psací stroje ale i obsluhu. Tedy můžete si pronajmout stroj i se sekretářkou, sekretářem. S masovým zavedením a snadností použítí vzníká obrovské množství výrobců a typů strojů podobného ražení. Krásný stroj byl pak produkován v USA kolem 1910 od firmy Oliver Visible Typewriter s kladívky do křídélek po obou sranách. Zajímavým strojem je pak 1961 od IBM takzvaný Selectric Typwriter, který používal místo kladívek kouli na jejímž povrchu jsou všechna písmena a elektrický pohon otáčí koulí a tiskne. Výhodou pak bylo, že se dali měnit fonty. Každý font byla koule, kteoru jste do stroje vložili. (Remington vytvořil stejný stroj  Sperry Remington SR-101 po vypršení patentu IBM)

Koule s fontem do elektrických strojů IBM 1961

Československo

V Československu ve 30tých letech vyrábí psací stroje značky Remington Československá státní zbrojovka, která časem přišla se značkou Zeta a Consul. Ve 30. letech také existuje malý český výrobce strojů Matouš z Českých Budějovic, který je znárodněn. Poslední psací stroj vyroben v celosvětovém měřítku byl dubnu 2011. Kdy indický výrobce strojů Godrej a Boyce ukončil prodkuci pro nedostatek objednávek.

Jedna stará, dobrá, česká filmová klasika, kde stroj značky Speziál slouží jako kulisa v pořádném pražském báru. Na každé klávesnici stepuje řádně upravený mladý muž. Jestli uhodnete, ze kterého filmu tato kulisa je? (Vlata Burian jako prodavač desek)

Salón kuriozit

Gamperův stroj "rukavicový". Autorem byl jakýsi Gamper Tyrolský z Tyrol. Ovšem dochovala se pouze tato jediná fotografie :)

Odkazy

Statistika českých grafémů - velice přesný přehled četnosti užívání písmen v českém jazyce / Frekvenční přehled užití písmen: http://www.czech-language.cz/alphabet/alph-prehled.html

Program ke stažení srovnávající rychlos psaní různých rozložení: https://colemak.com/Compare

Krásný přehled historických psacích strojů: https://www.antikeychop.com/typewriters-underscored

Taktéž skvělá stránka o historii těchto strojů: http://www.typewriter.be/machines.htm

Skvělý blog věnovaný této problematice: http://oztypewriter.blogspot.cz/

České normy: http://www.zakony.cz/normy-1781/csn-norma-podrobnosti-1055
http://www.technicke-normy-csn.cz/technicke-normy/elektrotechnika-36/informacni-technika-vseobecne-a-terminologie-3690

Znakz informačního systému Veřejná správz ČR. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-594#Top

Zdroje:
http://www.ntm.cz/expozice/tiskarstvi
https://www.google.com/patents/
http://www.smithsonianmag.com/arts-culture/fact-of-fiction-the-legend-of-the-qwerty-keyboard-49863249/
http://oztypewriter.blogspot.cz/
http://typewritermuseum.org
https://freekindlebooksoftheday.wordpress.com/tag/father-of-the-typewriter/
http://www.accessible-archives.com/2014/06/qwerty-comes-life-and-changes-everything/
http://www.officemuseum.com/typewriters.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Typewriter
https://www.antikeychop.com/
http://www.typewriter.be/lcsmith810.htm
http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xkuranov_history.htm
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:First_letter_on_a_typewriter_1829.jpg
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/212411000360013/
http://www.uklavesnice.estranky.cz/clanky/klavesnice.html

REKLAMA:

Web o české počítačové klávesnici = typy, rozložení znaků, zkratky, skryté symboly a historie.
Součástí webu je petice proti prohazování Z a Y. Jedná se totiž o původní německé nastavení.

• Rozložení
• Nastavení
• Zkratky
• Historie
• Petice Y×Z
• Zásady
• Kontakt